|
A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
Bez žen by to nešlo.
|
|
Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.
|
|
Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?
|
|
nebohéma. díky lakomci za inspiraci.
|
|
Panu Patersonovi z filmu
|
|
|
|
slova jsou vyplýtvána, zbyly jen pocity...
|
|
První pasáž je v pravidelném osmistopém trocheji,bez čárek,poté následuje dlouhá věta,a pak se zvolna pozvracím.
|
|
|
|
záplava egoismu, z něhož se dělá zle i autorce... :) ... a to je co říct, páč autorka je známá morbidistka :D
|
|
jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem
|
|
Někdy i hodina češtiny může být inspirující..
|
|
prababičce...už několik let ti mávám kopretinou do nebe...scházíš mi...*
|
|
|

