ze samé lásky k životu...pro ty, kteří neunesli bolest druhých...* aneb pocitová básenka z uplynulých dní...díky všem...;)
 09.06.2008
8
*
Verboval vítr
do paží kluzáků

voskoval křídla
tažné vážce

do vlásečnic
si vléval cín

ať i slunce
ztěžkne
na oprátce

večera

kdy prostřelil
první
slunečnici

-pohřbil ji

do copu dítěti

pak podkopl
si stolec
pod jabloní

a uzřel

- odletí

při tryznách
hmyzích
Ikarů
*
 13.10.2019 22:41
Nádhera! Tak málo slov, a tolik toho řeknou!
 27.07.2008 13:15
Hm, bohatá slovní zasoba!
 28.06.2008 19:23
...nešťastná rána, záměr či krutý apel...? Pros a bude ti odpuštěno, pak obejdi jabloň obloukem...
 21.06.2008 18:32
 uživatel smazán
tak proti tomu nemůžou mít, slova navíc nejsou žádná,to mluvení navíc se rozplynulo v zaměření na myšlenku celé básně, koncepčně sis s tím poradila taky dobře
 13.06.2008 15:51
jestli na tomhle někdo zas bude hledat přebytečná slova či jiné nedostatky... tak už fakt nevím :)...... :) :) :) :) :)
 11.06.2008 11:41
Třeba také brzy kopnu
do té bedny pod sebou,
pokud tedy tolik zcvoknu,
že budu chtít před sebou
uprchnout do říše stínů,
bez tanečnic, harlekýnů,
bez všech klamných světa krás...
Prach jsem byl, prach budu zas...;o(((
 09.06.2008 22:20
Je krásné, že se vyjadřuješ tak spoře, malým počtem slov, která ovšem pečlivě volíš. Jinak je to tak nějak poeti(sti)cké, vytváří to hezkou letní představu, která je tak nádherná že překryje i ten smutek a motiv smrti. Nu. To je můj názor.
 09.06.2008 22:19
 Azure Sky
zajímavá, ale nějak mě moc neoslovila

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.