Reflexe

..

Příběh dvou přátel, kteří zjistili co k sobě cítí příliš pozdě... "...Bylo pro něho strašné těžké jí neodpovídat, ale nechtěl, aby se kvůli němu trápila. Myslel, že takhle na něho zapomene snáz. Ale teď byl rád, že tu byla. Cítil se strašně a potřeboval někoho, kdo by ho podporoval..."

:-)

..jako vzpomínka..

Žažít zklamání, dále žít jen nadějí... A potom nastane zlom - žít či nežít?.........Nevím, co víc dodat. Snad je to, že je to snad to nejsmutnější, co jsem kdy napsala....../žánrem je to tak trochu i fantasy/

I takhle někdy život končí

skoro skutečnost?

K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

z obrazu , je Tvým tajemstvím ... Ty můj drahý, umělče..a pierote..

opustila mě a já tomu nedokázala ubránit.Bolí to a moc.Jenže co mám dělat když ona nechce??Todle je moje starší dílko.Nikdy na tebe nezapomenu.

Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.

nechci se loucit, vrat se

Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná

První se sbírky povídek spojených osamělostí aktérů vymykajících se normálu, kteří se potkávají a míjejí uprostřed nočního města, kde v dálce s otevřenou náručí stojí non-stop obchodní dům...

Tak takhle měla původně povídka Zamilovaný anděl vypadat.Docela dlouho se mi do této části nechtělo,ale dneska opět nemám náladu a tak píšu.Předem děkuji za komentáře.