nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

Už tolikrát jsme umřeli v bleděmodrém světě smutku...rozhodla jsem se proti tomu bojovat...kdo se přidá?...;-)...* spontální básnička...čeho je moc...toho už bývá příliš...

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

obnažené já..../vráceno/...;)

jooo padat...není nejkrásnější pocit

tak si toho važ...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

jakmile jsem to cítila a viděla, věděla jsem, že o něm musím napsat...

Doufám že jsem zpátky... konečně

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

zděšení z pravě přečteného článku..

... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/... //Zasloužíš... a ty to víš.//