Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

život je tragikomedie...*

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

obnažené já..../vráceno/...;)

nemáte doma něco podobného?

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...

občas přichází... ale jak ho řešit??

Taková chudičká básenka. Datuje se ke dni 12. 8. 08. Taková rádobybeatnická.

ta báseň se tak jmenovat nebude, každopádně po tom co jsem si ji jen tak pro sebe přečetla nahlas, jsem přišla na to, že je to dokonalý souhrn mého žytí... P.S.:žytí píši schválně tak jak píši, tvrdost "y" v tomto slově totiž naznačuje i tvrdost situace jím označené...