16.06.2008
3
1455 (16)
0
Ta noc,
co má svá práva
nezavře oči těch co bdí.

Pozvedám pohár křišťálů
na zdraví nového rána
a číši vypitou do dna
za sebe zahodím.

Zastavím kolotoč básní tesklivých
které vám slunce zahalí
notou ochraptělých flašinetářů
zpěváků věčných odrhovaček
ve kterých čas se zastavil
aby našel nový směr.

Křižovatka mnoha cest
a ani jedna nemá cíl
na konci každé čeká smích
co vhání slzy do očí.

A kolovrátek zpívá vesele
jak mu jen staré kosti dovolí:
,,Kudy, kudy, kudy cestička
pro mého Jeníčka“?

Píšťala vyláká ježky z mezí
aby za tónem jejím cupitali
napadnout hadí ráj
pro svět bez hříchu.

Je ráno
jdu domů se smíchem
opilý křišťály.
 11.07.2008 17:31
Vim ze pises moc hezke basne.
 20.06.2008 19:51
Moc pěkná...takovou jsem dlouho nečetla...;) *
 17.06.2008 21:31
opilý křišťály

to mě doslova dorazilo :)....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.