30.12.2008
1
1445 (10)
0
Proč se hruď svírá v trýzni vnitřní
Proč tak srdce smutek vykřikuje
Pohled je stále tajemstvím
Povědomí avšak již cíle zná a cesty vidí

Nehledám sílu, když cítím vlastní víru
Čekám na tebe Sirael, dnes však ne
Zítra budu již blíž Příběhu o krok
Lásku přijmout touze bráním, ještě málo znám

Střepy hrozí Oáze z porcelánu
Hanibalem stále jsem, milovat nesmím
Absurditu hříchu pachuť hřeje
Vody Styxu klidu nemají, to místa svatá mizí

Shalom Ráchel…
 05.02.2009 12:46
Jsou tam zajímavé momenty, třeba : "Hanibalem stále jsem"...
ale jinak mi to přijde tak nějak nepřirozeně poslepované...jak motivově, tak slovně...některá místa mi nejdou přes jazyk...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.