|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
tohle neni jen sen, je to i pravda
|
|
...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*
|
|
Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..
|
|
tentokrát ne
|
|
Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí.
Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.
|
|
Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)
|
|
Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.
|
|
... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...
|
|
je důležité neztrácet naději...
|
|
bí frí.
|
|
Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...
|
|
slané, sladké, kyselé...
potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.
|
|
|
|
/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování
|
|
O Kunderovi a jeho knížce ,Nesnesitelná lehkost bytí´kterou jsem nečetla... O vášnivém tangu... O dnešním večeru... O svobodě...
|
|
... myšlenky spojený jedna do druhý ...
|
|
v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...
|
|
Ale budu já někdy velká ?!
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Teresa [16], inkognitowoman [12], Žebrák [12], LordSWIM [10]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

