Rozvučené nitro

Slova cpu jak peří do peřinky.
V očích běhají,
jak v panoptiku snímky.
Hlas nastoje naplňuje nitro.
I když je noc,
a dávno pryč je jitro.

Slova dál cpu, jak peří do polštáře.
Přede mnou otevřená stránka snáře.
V dlani svírám hmatku,
co potkal jsem včera.
při toulce u jezera.

Hudba dál prochazí nitrem,
setkat se až s přichozím jitrem.
V dlani hmatka v ní spousta dávnověku.
Na stole pohár v něm květů toho jara léků.

Budu moci usnout nebo meditovat,
však před něčím se nedá do snů schovat.
Zavírám snář, s nitrem rozvučeným. 
Vědom si, že zas někým jsem poučeným.
 
Ahoj ! Ti šepnu.
Potkáme se zítra.