částečně smutné, částečně ne, rozděleno na dvě části, aby to nebylo moc dlouhé, takže pokračování zítra, pokud budete chtít...

Krátký příběh popisující pocity štvané zvěře.

Dělala jsem na tom asi dva a půl měsíce.. pořád jsem musela něco přepisovat.. je to poměrně dlouhé /4 A4 ve wordu/.. a taky.. nevím kolik z Vás to chytne.. a kolik z Vás to bude ochotno číst až do konce.. :) ale předem děkuju za kritiku a okomentování díla..

feeling red. /spíš momentka.. na povidku moc kratke/

druhá (a poslední :-) ) část...

Povídka z prostředí vysoko umístěné kanceláře.

Zvládnete to přečíst? Ti, kteří to rozdýchají, mi mohou zanechat koment...;-)

tak po dlouhé době přidávám další povídku. Je opět vymyšlená, snad se bude líbit.

Inspirace: věta z písničky Byrana Adamse-Everythink I do...původně to mělo být úplně o něčem jiném, ale už se nedá nic dělat...:-D

Výplod mé (starší) nostalgické a přemýšlivé nálady.

Tak tohle vzniklo při jedné naprosto ulítlé náladě... Prosím o komentáře.:o)

tuhle povídku jsem napsala někdy ve 14 letech... :-)

...

Pochopíš? (Moje první, berte s rezervou)

Krátká povídka... o mužích, ženách a homosexuálech.

...

Něco mezi povídkou, básní a úvahou.

S "šokující" pointou.

Hodně patetické, docela krátké, částečně poetické. Myslím.