přidáno 29.08.2008
hodnoceno 2
čteno 808(8)
posláno 0
Crrr, crrr, zazvonil zvonek a já otvírám dveře. Přišla ke mě na návštěvu. V krátké sukni, vyzývavém průsvitném tričku, a pevných botech. Mohla mít bačkůrky, když bydlí o patro výš než já. Ale mi to nevadí. Je tady a kouká. "Ahoj," zazní z jejich úst. Zouvá se a vchází do dveří. Políbím ji na uvítanou, odloží boty do botníku a jde do obýváku. Sednem si na pohovku. Po chvíli povídá, že bychom mohli jít ven. "Teď jsi přišla," vyhrknu ze sebe, "a už chceš jít"? "Ano ven," odvětí. Když jí pohledem naznačím, že v naší společné chvíli bychom mohli být chvíli spolu, pochopí. Vyzývavě místo na televizi kouká na mě. Upřený pohled na mou tvář je cítit nějakým teplem. Kousíček ode mě sedící slečna s vyzývavým pohledem nedovolí pozorně sledovat děj v televizi. Ji televize nezajímá. Úmysl má jiný. Rozrušený, avšak nezažraný do televize. Po očku sleduji co provádí.
Zničeho nic se nade mne nahne a políbí mě. Nádherně dlouhý polibek mě zbaví myšlenek na děj v televizi. Teď je tady ona. Všechna má pozornost patří jí. Oba máme zavřené oči, teda doufám, že oba. Chytím jí za hlavu. A opatrně ji pokládám na pohovku a odkloním hlavu. Otevřu oči a v zápětí je otvírá i ona. Usmívám se na ni. Je stále vyzývavá. Usmívá se. A chytá mě za tričko. Jemně mě k sobě přitáhne. Snaží se znova políbit, ale já to zadržím. Pohladím jí po vlasech a políbím na čelo. Usmívá se. Něco mi pošeptá do ucha a já v zápětí vstávám. Sedáme si opět na pohovku. Teď už naproti sobě. Její vyzývavá tvář a průsvitné tričko, kterým se úmyslně a nedůkladně snažila schovat své krásně opálené tělo. Koukám na ni jako na nádherný obrázek. A hlavou mi probíhají myšlenky, co by se dalo s tak krásnou dívkou provádět. Televize, která byla už pouze světelnou a zvukovou kulisou, ztratila pozornost nás dvou úplně. Pár minut jen tak tiše sedíme a díváme se jeden druhému do očí. Náhle vstane a odejde.
Než odejde z obýváku, náhle si sundá tričko. Můj pohled na ni je poután. Nemohu odepřít zrak. Dívám se na ni celou dobu, než zajde za roh dveří. Vzpomenu si co mi pošeptala a netrpělivě sleduji hodiny položené nad televizí. Minutu. Pouhou minutu vydržet. Počítám, nedočkavě počítám blikající dvojtečku na digitálním budíku stereo veže. 60x blikne a minuta je pryč. Kolikrát to bylo? 37 kdát? Snad. Vyrušil mě nějaký zvuk z vedlejší místnosti. Znova počítat nebudu. Nechám si v hlavě zafixované číslo 37. A počítám dál. Minuta. Jedna minuta umí být někdy dlouhá. Náhle na budíku poskočí čísice. Z 20:12 na 20:13. Minuta uběhla. Mé výpočty sice nesedí, ale než dojdu, minuta určitě bude překonána. Zvedám se z pohovky a jdu za ní do ložnice.
"Kde jsi tak dlouho?" ptá se mě. Zaražen otázkou jsem se pousmál. Nechtěl jsem zkazit atmosféru hloupou odpovědí, že mám čekat. Kdyby chtěla být sama, jde přece domů a ne do ložnice. Uvědomil jsem si, že muž opravdu nerozumí co ženy říkají. Okolo postele, kde ležela stále v podprsence a sukni, hoří svíčky. Neuvěřitelné, jak je rychlá. Byl jsem minutu pryč a tohle? To není možné stihnout, když jsou svíčky stabilní a hoří. Kouká na mě z postele a jemně dychá. Jemně se chvěje. Pochopil jsem že své poprvé bude mít dnes, zde, a tady.Opatrně se k ní přiblížím, kolenem k jejímu boku. Nahnu se nad ni a pohladím ji ve vlasech.
Laskám jí ve vlasech a hluboce se jí zadívám do očí. Pozvedne hlavu a já jí políbím. Líbám ji a něžně hladím po tváři, šíji, rameni a ruce. Dojdu až k prstům a její dlaň sevřu ve své. Odpoví tak samo. Po chviličce ji pustím a chytám za zápěstí. Letmým pohybem mojí ruky a volným pohybem ruky její dávám ji za její hlavu. Při své přípravě si zřejmně nevšimla pout, které tam jsou. Možná, že všimla. Ale přesto si tam nechala ruku dát. Cvak, ozvalo se. A ruka je připoutaná. Usmívám se na ni milým úsměvem a beru do své dlaně její druhé zápěstí. S očekáváním svolila. A sama si volně dala ruku k té prvé. Opět se ozvalo cvak.
Dívá se na mě spoutaná a já se nad ni nakloním. Začnu ji líbat. Chvěje se. Náhle odkloním hlavu a vstávám.
Otvírá oči a dívá se na mě. Usmívá se. Stojím u postele. Její vyzývavá postava leží uvolněná. Jemně dychá. Potichu a nahlas. Vzrušení se zřejmně stupňuje. Dívám se na ni a usměju se. Odcházím z ložnice. Leží, pořád leží. Je spoutaná a čeká. Žádný rámus neslyším. Plně mi věří, že se vrátím. A co když ne? Pomyslela na to? To ví jen ona sama. Ví, že se vrátím. Šeptala mi, ať nezapomenu šátek. Došel jsem ke skříni, kde mám šátek schovaný a cestou zptátky ho párkrát přeložím. Vrátím se a lehám si vedle ní, na bok. Koukám jí do očí. Posledních pár chvil, kdy tomu tak na neurčitou dobu je. Políbím ji na čelo a zavážu oči šátkem. Zběsileji dychá. Mírně pootevřená ústa, rychlejší dech. Svíčky hoří a jejich vůně se prolíná ložnicí. Políbim ji na ústa a svými prsty ji zlehounka pohladím po tváří. Ležím vedle ní opřený o loket, koukám na ni a prstem si pohrávám s křivkami na její tváří. Palcem přes rty, ze kterých vychází slabounké sténání. Konečky prstů si to šinou ode rtů přes tvář, ke krku. Políbím ji na klíční kost a rukou pohladím.
Klesám a ruka padá níž. Začíná se jemně chvět a dech se o něco zrychlil. Dívám se na její vyzýváve tělo. Ve světle a žáru sviček vypadá dokonale. Prsty na jejím tělě se letmo pohybují po její hrudi. A cítím jak se chvěje, snad rozkoší. Je podzimní den, venku tma a okno dokořán. Temný závěs zatažený, ať dovnitř vidět není, zas tak temný není.
Chladivý vánek dovnitř se žene. A těla naše chladí oblečené. A slečna bez trička, v podprsence, se jemně chvěje. Rukou dráždím její tělo a prsty hadí břicho. Něžně brouzdám sem a tam. Políbím ji a tu se zachvěje znova. Na jejím těle cítím malé kapičky. Vánek je ohříván žárem svíček. Políbím ji a líbám níž a níž. Polibek na břicho, jemný dotek rtů, ji rozechvěje ještě víc. Cítím její vzrušení i horko jejího těla zároveň na svých rtech. Jeden polibek, dva, tři... Utekly ještě niž. Až na kraj, kde začíná její sukýnka. A tu se zatřese. Její tělo se mírně prohne a pak položí. Zasténá. Rukou projedu pod lemem sukně zavřu oči a místo políbím jednou, 2x...

přidáno 25.09.2008 - 19:40
dost prostoru pro fantazii :) fajn :)
přidáno 30.08.2008 - 19:18
Dobče vyjádřené. Jen na okraj - slovíčko zřejmě bych viděla lépe takhle, jinak to kazí dojem.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prvá noc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jak přišel o panictví
Předchozí dílo autora : Pedofil

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
moonell
» narozeniny
Orientera [12], James Libustka [10], Elis-Němečková [8], jsph [4]
» řekli o sobě
Rebejah řekla o SOUZNÍLKA :
Je to hrozně milá a laskavá dívka, která si nezaslouží, co jí osud uchystal, a která vidí ve všech lidech krásu a dobro a dokáže v nich vnímat to lepší, což je vlastnost, která je dnes myslím na pokraji vyhynutí:) Přirostla k mému srdíčku pozoruhodně rychle a drží se ho pevně. Píše nádherné básně, z nichž cítíte jejího působivého ducha a její kreativitu a víru, čistou víru.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku