|
|
|
Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka.
Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu.
I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit.
Uvidíte sami, co ve vás zanechá.
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak me uz dostali, zavreli me do psychiatricky nemocnice. Vkladam tedy verse z blazince.
|
|
O této básni se mi zdálo...
|
|
dopis do jiného světa, na který mám jen jednu vzpomínku
|
|
|
|
Další archivní - z 12.6.2008 - to jsem prvně, a doufám, že taky naposled stáhla celkem sama doma celou flašku vína - takového jsem měla velikého splína - jinak razím heslo, když už člověk pije, tak nesmí pít sám ...
|
|
Lži, průšvihy s tím spojené, pravdy na dně sklenky...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zamilovana do nezamilovane doby [18], Rozárka [18], ivkaja [18], Pet [18], woski [17], Vladimír [15], AllieM [13], inkognitoDV [13], Sebas5195 [9], MsRolland [9], Jáchym Kemza [7], Chrudoš [3], Milan [2]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P


