|
|
Úžlabinou vět,
kráčející slova,
tam pravda se schová,
jak loupežníci v hvozdu.
Zpěv drozdů.
Brzdí ten hovor,
přestávaje dávati pozor.
Žasnoucí nad tóny.
Praskla vétev, vyplašila pěvce.
Dál úžlabinou slov,
jíti se nechce.
Snadže pár lichotek.
Tak může se zvrhnouti,
hovor v nepodstatnost.
Snad jen pro jasnost dne.
kráčející slova,
tam pravda se schová,
jak loupežníci v hvozdu.
Zpěv drozdů.
Brzdí ten hovor,
přestávaje dávati pozor.
Žasnoucí nad tóny.
Praskla vétev, vyplašila pěvce.
Dál úžlabinou slov,
jíti se nechce.
Snadže pár lichotek.
Tak může se zvrhnouti,
hovor v nepodstatnost.
Snad jen pro jasnost dne.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jasnost dne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Když ruce promlouvají
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

