Jasnost dne

Úžlabinou vět,
kráčející slova,
tam pravda se schová,
jak loupežníci v hvozdu.
Zpěv drozdů.
Brzdí ten hovor,
přestávaje dávati pozor.
Žasnoucí nad tóny.
Praskla vétev, vyplašila pěvce.


Dál úžlabinou slov,
jíti se nechce.
Snadže pár lichotek.
Tak může se zvrhnouti,
hovor v nepodstatnost.
Snad jen pro jasnost dne.