Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka.
Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu.
I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit.
Uvidíte sami, co ve vás zanechá.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Dvě čárky
maj prej štěstí být
mně hroutí se svět
Ty tu nemáš být
Už nejsme sami
navždy propojeni
nic netušíš a já čekám
na násilné rozpojení.
Hýčkám si Tě, nasávám
vzpomínky si ukládám
svou lásku Ti rozdávám
potom beru.
Opona se zatahuje
ďábel vidle vytahuje
mou dark side mi představuje
nová image vystupuje.
Rohy rostou
hadí jazyk
Hodný prs a zlý prs.
Ve dne hodná veganka,
v noci obětuje beránka.
…
Na lehátko ulehám
peníze jim podávám
nohy vzhůru, dole nahá
přesto celá
do temnoty zahalená.
Oba nás jim odevzdávám
chci utéct, v bezpečí jen s Tebou být
nejde to, jsem připoutaná
duše začíná mi hnít.
Vina padá, víčka těžknou
“Prosím odpusť”
v hlavě mám
Hodný prs chce kojit Tě,
ten zlý
zabít Tě
potom usínám.
…
Probouzím se
necítím Tě
už jsme zase osaměli.
Každý v jiné místnosti.
Ty v kaluži rudé
já v košilce bílé
přesto andílek jsi Ty.
…
Žal jak propast
slzy jak řeka
se strachem ležím,
co za trest mne čeká.
Jedu domů
ne však sama
Vedle mě sedí má dark side z temna.
Sleduje mě, našeptává
prozrazuje, co zabít mě má.
K noze kouli přivazuje
tajemství mi prozrazuje
“Pocit viny - tíží tě?
Skoč do vody - stáhne tě.”
…
Miluji Tě,
přesto
odmítnu Tě,
mozek to nepobírá,
panická ataka hrdlo mi svírá.
Snad jednou
nadechnu se.
…
Škrábu se nahoru
z největšího lidskýho humusu
Nejde to,
kloužu,
už to dál nesnesu.
Dáreček od temné
na noze stále tíží mne,
Nevím,
jak dlouho ten pocit snesu
jestli tu kouli unesu
Jestli budu někdy k radosti blíž,
když nikdo k mé kouli nemá klíč.
A já nemám Tebe.
A jak mám dál žít?
Partnejskej vztah nezničit
Další sex umět si užít
Další děti nezabít
Ve snech si létám
za Tebou do nebe.
Tam v náruči Tě chovám,
mé dítě bez tváře, jak jsem jen mohla?
…
Nikdo nevidí mou novou tvář,
dokonalá kamufláž.
Kolemjdoucí se usmívají
“Krásné děti máte, paní.”
“Děkuji, moc je miluji,
občas jedno z nich zabiji.”
Říkají
“Není to člověk, nemáš proč smutná být.”
Já však viděla tvé srdce bít.
Tvé prstíky, co zrovna růst začaly,
kéž by se mě někdy dotknuly.
Snažím se s koulí naučit žít
nohu posílit, tíhu vodou odlehčit
radost a smích v životě zas mít
okovy viny něhou obměkčit.
Věřím, že moudře se rozhoduji,
přes všechno tohle, činu svého krutého
nelituji.
maj prej štěstí být
mně hroutí se svět
Ty tu nemáš být
Už nejsme sami
navždy propojeni
nic netušíš a já čekám
na násilné rozpojení.
Hýčkám si Tě, nasávám
vzpomínky si ukládám
svou lásku Ti rozdávám
potom beru.
Opona se zatahuje
ďábel vidle vytahuje
mou dark side mi představuje
nová image vystupuje.
Rohy rostou
hadí jazyk
Hodný prs a zlý prs.
Ve dne hodná veganka,
v noci obětuje beránka.
…
Na lehátko ulehám
peníze jim podávám
nohy vzhůru, dole nahá
přesto celá
do temnoty zahalená.
Oba nás jim odevzdávám
chci utéct, v bezpečí jen s Tebou být
nejde to, jsem připoutaná
duše začíná mi hnít.
Vina padá, víčka těžknou
“Prosím odpusť”
v hlavě mám
Hodný prs chce kojit Tě,
ten zlý
zabít Tě
potom usínám.
…
Probouzím se
necítím Tě
už jsme zase osaměli.
Každý v jiné místnosti.
Ty v kaluži rudé
já v košilce bílé
přesto andílek jsi Ty.
…
Žal jak propast
slzy jak řeka
se strachem ležím,
co za trest mne čeká.
Jedu domů
ne však sama
Vedle mě sedí má dark side z temna.
Sleduje mě, našeptává
prozrazuje, co zabít mě má.
K noze kouli přivazuje
tajemství mi prozrazuje
“Pocit viny - tíží tě?
Skoč do vody - stáhne tě.”
…
Miluji Tě,
přesto
odmítnu Tě,
mozek to nepobírá,
panická ataka hrdlo mi svírá.
Snad jednou
nadechnu se.
…
Škrábu se nahoru
z největšího lidskýho humusu
Nejde to,
kloužu,
už to dál nesnesu.
Dáreček od temné
na noze stále tíží mne,
Nevím,
jak dlouho ten pocit snesu
jestli tu kouli unesu
Jestli budu někdy k radosti blíž,
když nikdo k mé kouli nemá klíč.
A já nemám Tebe.
A jak mám dál žít?
Partnejskej vztah nezničit
Další sex umět si užít
Další děti nezabít
Ve snech si létám
za Tebou do nebe.
Tam v náruči Tě chovám,
mé dítě bez tváře, jak jsem jen mohla?
…
Nikdo nevidí mou novou tvář,
dokonalá kamufláž.
Kolemjdoucí se usmívají
“Krásné děti máte, paní.”
“Děkuji, moc je miluji,
občas jedno z nich zabiji.”
Říkají
“Není to člověk, nemáš proč smutná být.”
Já však viděla tvé srdce bít.
Tvé prstíky, co zrovna růst začaly,
kéž by se mě někdy dotknuly.
Snažím se s koulí naučit žít
nohu posílit, tíhu vodou odlehčit
radost a smích v životě zas mít
okovy viny něhou obměkčit.
Věřím, že moudře se rozhoduji,
přes všechno tohle, činu svého krutého
nelituji.

foukám, naštěstí jsem tohoto rozhodnutí byla v tomhle životě ušetřena a ať to tak i zůstane ... bohatě stačilo stát v konstelacích, kde se objevily i samovolné potraty ...
Nevím zda ti to pomůže, ale kdysi jsem byla na přednášce u Atapany , jak byl u Indiánů a ten říkal, že když se ženě narodí dítě a nemá lovce, co by je uživil tak odejde do lesa a miminko tam prostě ponechá ... ale tam nejsou ještě ovlivnění křesťanskou ideologií ...
Nevím zda ti to pomůže, ale kdysi jsem byla na přednášce u Atapany , jak byl u Indiánů a ten říkal, že když se ženě narodí dítě a nemá lovce, co by je uživil tak odejde do lesa a miminko tam prostě ponechá ... ale tam nejsou ještě ovlivnění křesťanskou ideologií ...

Žádná sekunda jakéhokoli života není jistá a to ve všech formách. Někdy je kruté to, co se kruté nezdá a naopak. Život je energie a člověk je mohutnou řekou, bytostí složenou z lidí. Každý pak je jen kapkou. Naivně chceme mít ty kapky pod kontrolou. Tam někde v tom dravém proudu najdi útěchu. Dál jsi Naší součástí. bytostí, proudícím člověkem. Nelez na pranýř.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 4+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
darkmatka» narozeniny
Vraťa [15], Antony Picka [14], Janna [11], Liška [10]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!