Shnilá ústa, která necitelně trousí jedy,
zakusují se mi od srdce až po mou mysl,
zbylo už jen naříkání, šepot a tichý vzlyk,
po kterém slzu hrubý jazyk slízl.
Tam v místech, kde dřív radost měla domov,
láska honosně kvetla a smích zpíval,
nyní je od tesáků pustý kráter,
v němž naposled bolestí jsem se zmítal.
zakusují se mi od srdce až po mou mysl,
zbylo už jen naříkání, šepot a tichý vzlyk,
po kterém slzu hrubý jazyk slízl.
Tam v místech, kde dřív radost měla domov,
láska honosně kvetla a smích zpíval,
nyní je od tesáků pustý kráter,
v němž naposled bolestí jsem se zmítal.