|
|
Seděli jsme na dně sklenice,
pomalu se plnila,
hnilobou a strachem,
vznášel ses na hladině,
zatímco já se topila.
pomalu se plnila,
hnilobou a strachem,
vznášel ses na hladině,
zatímco já se topila.
Na minimální ploše výborně vystižené téma rodiny do které vstoupí alkohol víc než je zdrávo. Ta sklenice tomu dává rámec ze kterého není úniku, přichází něco negativního, ale jeho to povznáší. A tebe topí.
Velmi dobrý.
Velmi dobrý.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hladina : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slibovala jsem
Předchozí dílo autora : Večerní rosa
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Belmondo74 [18], Agnees [18], Terraria [14], Vejunta [14], Aco [11]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

