Tři básně, které vznikly jako vedlejší produkt mé snahy přestat tak nekriticky přijímat určité matematické koncepce.

V samém pozlátku se ztrácí podstata. (březen 2022)

Bylo mi velmi dobře; tak dobře, že mě chvílemi přepadaly obavy, že na to někdo přijde. (prosinec 2021)

Pár podzimních ministurek, které vykreslují moji náladu.

Prší, voda stoupá.

Špatná domluva.

Múzy se rády líbají, ale mnohem raději s mladíky. O staré básníky už nemají velký zájem, což je nám dědkům hodně líto a smutně ubekáváme v ústraní.

Nepropadej sama sobě... (únor 2022)

Sonet z konce roku 2018, nějaké víceméně kosmetické úpravy byly provedeny nedávno. Je to trochu o Wagnerově hudbě, ale opravdu jen trochu.

Nepodceňujte manželky.

Tak jsem trochu zamířil do klasiky, snad mě proto nebudete moc kamenovat.

Sonet z roku 2021. Napsala jsem si to tak nějak víceméně pro sebe, ale pokud by se někdo chtěl na poselství básně přiživit, má mou plnou podporu.

Přišla si pro útěchu.

Už se mu to krátí.

Bolest zůstává, ale už si nepřipadám tak bezmocná... (březen 2022)

Dnes jen pár drobnůstek.

Toho návštěvníka můžete zahlédnout na hřbitově, když se pozorně díváte. Musíte mít ale velké štěstí, protože vodníků je u nás poskrovnu.