|
Bolest zůstává, ale už si nepřipadám tak bezmocná... (březen 2022)
 24.03.2022 6 812(15) 0 |
Ta bolest
jako by stáhla své spáry
a hltala mou kůži
jen lačným pohledem
Je to zvláštní –
vše se zdá být na svém místě:
obrazy krvavých slavností
v oprýskaném rámu
(vidění krutá
téměř až dojemně)
ruce s pláčem nořené
do trní, úlomků skla
a krystalů soli
únava
tanec tupých zárodků
utonulé mysli
nasládlá vůně smrti…
A přesto
stojím v tom nevlídném
deštivém počasí
(natahujíc ruku
v němém údivu)
nedotčena
Od rána přemítám
proč se celé to prokleté
pokřivené divadlo
odehrává
někde pode mnou
jako by stáhla své spáry
a hltala mou kůži
jen lačným pohledem
Je to zvláštní –
vše se zdá být na svém místě:
obrazy krvavých slavností
v oprýskaném rámu
(vidění krutá
téměř až dojemně)
ruce s pláčem nořené
do trní, úlomků skla
a krystalů soli
únava
tanec tupých zárodků
utonulé mysli
nasládlá vůně smrti…
A přesto
stojím v tom nevlídném
deštivém počasí
(natahujíc ruku
v němém údivu)
nedotčena
Od rána přemítám
proč se celé to prokleté
pokřivené divadlo
odehrává
někde pode mnou
Ze sbírky: Cesta
27.03.2022 - 17:31slavek: Děkuji moc. Myšlenka, že věci se odehrávají pod námi, protože nad námi už je obsazeno, je zajímavá a jistě stojí za povšimnutí; stále to ovšem nevysvětluje, proč se věci neodehrávají na té samé rovině, na jaké se nacházíme my :)
25.03.2022 - 17:47Hezké. Obraznost, rozlehlost pocitů.
Dodávám k tomu:
'věci se odehrávají pod námi, protože nad námi už je obsazeno...'
Dodávám k tomu:
'věci se odehrávají pod námi, protože nad námi už je obsazeno...'
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Deštivé počasí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nesmysly
Předchozí dílo autora : Prázdný prostor
