Nepropadej sama sobě... (únor 2022)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Stále mi šeptáš
ty nesmysly
Pěstuješ je
jako vzácné růže
nabíráš hlínu do bílých dlaní
a zpíváš jí
divotvorné melodie
dokud alespoň něco
nerozkvete
Tvá zahrada
je ze všech nejkrásnější
Jednou jí propadneš
Tvá kůže sroste
s listím a kořeny
a tvé ruce
rozryté trním
budou se bez hnutí
vzpínat k obloze
navěky
ty nesmysly
Pěstuješ je
jako vzácné růže
nabíráš hlínu do bílých dlaní
a zpíváš jí
divotvorné melodie
dokud alespoň něco
nerozkvete
Tvá zahrada
je ze všech nejkrásnější
Jednou jí propadneš
Tvá kůže sroste
s listím a kořeny
a tvé ruce
rozryté trním
budou se bez hnutí
vzpínat k obloze
navěky


Zajimave a krasné
Vrůstá a srůstá
cit.
Ústům lze i odpustit.
V dlani květy nejsou kmání.
Vtělit se do růže,když trny
vejdou do kůže.
Vrůstá a srůstá
cit.
Ústům lze i odpustit.
V dlani květy nejsou kmání.
Vtělit se do růže,když trny
vejdou do kůže.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nesmysly : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stále dál
Předchozí dílo autora : Deštivé počasí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
elisha [17], UlrichovaTereza [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?