|
Mám to rád...
|
|
s kapkami průzračnými
|
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
|
|
Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!
|
|
Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!
|
|
Pro všechny, co právě jako já
potřebují zas uvěřit...
|
|
Malé zamyšlení...
|
|
Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...
|
|
možná se trochu vynořuji ze skepse posledních dnů, měsíců...
|
|
Taková psanecká...
|
|
Nihil novi sub sole...
|
|
Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare
|
|
Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!
|
|
Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...
|
|
Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...
|
|
Ze šuplíčku...
|
|
Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá,
ale raduje se z toho, co má...
|
|
Veršované drabble na slova:
dřevo*opar*slaný*pršet*potají
|