A tak nějak mi po tom všem pátrání a snažení přijde, že se stejně všechno (z)mění a je jen jediná věc, která zůstane. Moje tělo. Jak se tedy definovat?

Přirozená tma je lepší než nepřirozené světlo

Možná to vážně není důležité. Co se hlava naučila o světě, může to totiž být špatně. A některé vypálené cejchy se sakra blbě mažou.

možná se trochu vynořuji ze skepse posledních dnů, měsíců...

Aneb hledání svého srdce

Vzkaz pro M. - snažím se o optimismus, seč můžu...

Když se vrátíte z jiné kultury zpátky do vašeho světa. Báseň je o přítomnosti a o tom, jak se cítím tady v Čr po návratu z Ekvádoru. Jsou to právě 4 měsíce.

Každý člověk natírá svět barvou.Někdo bílou, někdo černou.

skutečně to nesedělo...

Někdy nezbyde nic jinýho, než si jít po svých. Naštěstí!

Delší, ale snad někoho osloví.

Přidávám s k legii smutných...

Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.