Aneb hledání svého srdce
přidáno 11.03.2016
hodnoceno 16
čteno 400(15)
posláno 0
Ve stínu duše
krůčky vážíš
co kdyby sis o roh
natrhl šat

Nevidíc neslyšíc
marně ho hledáš
jen plechová ozvěna..
..ťuk ťuk..

Uhoď, řveš.
Tak ať!

Podivná zvrácenost
Ve stínu světla
ve smutku radosti
- šach mat.

Tak tady jsi
V posledním koutku
No jasně
Skrz všechny ty bolesti..

přidáno 26.03.2020 - 01:58
človiček: Kde se nic neděje, nic nepochytíš, akorát ztrácíš čas ;)
přidáno 25.03.2020 - 23:36
človiček:
Já myslel, že stačí jen 7 let tibetských?
přidáno 25.03.2020 - 20:27
Jen tě monitoruji,studuji.20 let v jeskyni v Tibetu a budeš mít ve všem jasno.To je pokus o vtip.Když tak si 10 let přidáš.Strava mizerná, ubytování levné.
přidáno 26.04.2016 - 15:31
Akaia: S tím souhlasím, proto mě jednoduchost láká. Akorát už si nejsem tak úplně jistá tím, nakolik se mi to daří :) Ale dík.
přidáno 26.04.2016 - 15:22
Leslie: Jenže jednoduchý nemusí znamenat tupý :) Když vystihneš pravdou podstatu věci, tak ji ani nemůžeš napsat složitě, protože podstata složitá není. Proto je to asi podstata :D Takže mi přijde super, že ji jsi schopná zachytit a ještě jednoduše a srozumitelně vyjádřit tak, aby to bylo cítit až na kost :)
přidáno 26.04.2016 - 15:17
Akaia: :D :D V jednoduchosti je krása. Občas. :D Víš co je vtipný? Že já mám zase v poslední době pocit, že píšu moc jednoduše, průhledně. Ty to máš evidentně zase naopak. To jsme celý my :D
přidáno 26.04.2016 - 15:14
Leslie: Ale takhle to mám pořád :D Mně prostě jasně řečené vždycky přijde trapný :D Až moc jednoduchý, třeba ve škole jsem si tím pokaždý bezkonkurenčně zavařila :D
přidáno 26.04.2016 - 15:11
Akaia: Já vím právě :D Proto jsem se snažila poukázat na to, že při pohledu z vnějšku to tak úplně jasný není. :D :)
přidáno 26.04.2016 - 15:07
Leslie: Už to je :) Máš pravdu. Já se nesnažila o nějaké zastření či mystifikaci, abych nebyla obnažená nebo abych byla zajímavá, ale přišlo mi to jasný jako facka :D
přidáno 26.04.2016 - 15:02
Akaia: Víš co je vtipný? Když jsem si přečetla to spojení "hledání svého srdce", zacvaklo něco na správný místo a zbytek tvojí odpovědi už bych nemusela číst (ne že by to nebylo zajímavý počtení)... dokonce jsem nutně ani nemusela číst tu básničku znova, protože mi to prostě seplo. Bylo ale zajímavý přečíst si jí novýma očima... Já si myslím, že problém je v tom, že necháváš čtenáři moc málo vodítek... jasně, může být chyba i na mém přijímači, ale mám pocit, jako by šlo o to, že tobě je to natolik jasný, o čem píšeš, že už se neumíš vcítit do čtenáře, pro kterého je to úplně neznámý svět. Kdybys to celý třeba pojmenovala "hledání svého srdce", myslím, že by to byla dobrá nápověda, a zároveň by to pořád nebylo úplně průhledný, máš tam symbolismu a svého vnitřního světa až dost i tak. ;-) A nebo to naznačit nějakým způsobem do textu, někam tam zašifrovat nápovědu... Ale myslím, že zrovna v tomhle případě by to fakt klidně mohlo být v názvu... pořád tam zůstává čtenáři spousta místa pro tápání a objevování... Prostě není snadný najít tu míru, aby význam nebyl přímo obnažen (pokud nechceš), ale nebyl schovaný až tak moc, že ho třeba kromě autora nikdo jiný najít nemůže... Po propojení článku, koho že to vlastně hledáš, mi to přijde fakt super;-)
přidáno 26.04.2016 - 14:50
Leslie: A víš, že jsem si přesně říkala, že mi tohle napíšeš? :) Je fakt, že to, o čem to je, není řečené přímo, ale chodím celou dobu okolo. Celé to vlastně spojuje výraz "hledání svého srdce". První strofa je asi vcelku jasná, když nejsi v kontaktu se svým srdcem a jednáš podle rozumu nebo ostatních, všechno potemní, no a necítíš svoji cestu, nevíš kudy, tak trochu váháš, aby sis nenatloukla, což se pochopitelně přesně stane. S tím souvisí i druhá strofa. Představ si potemnělý prostor a někde tam JE tvoje srdce, ale protože ho hledáš špatným způsobem, tak slyšíš jen ozvěnu, která se odráží a ty pořád nevíš, z jakého směru to jde! Na to navazuje třetí strofa, kdy se dostaneš do bodu, kde potřebuješ pocítit něco opravdu silného, abys své srdce konečně našla. To dobře vyjadřuje i tarotová karta - nevím teď, jaká :D - kde se říká: "Když nevíš, kde je tvoje srdce, skoč, a ono začne tlouct tak rychle, že nebude pochyb o tom, kde ho máš." Je to myslím karta viselec? Máš tam ze dvou stran dvě vysoké stěny a ty na skřipci mezi nimi se křečovitě držíš..No, takže asi by bylo lepší pocítit něco silného, pěkného, ale asi sama dobře víš, že hloubky v tobě dokážou vydolovat to, co výšiny někdy ne ;) Takže člověk ve svým zoufalství už potřebuje nějakou ránu, aby se probral a UCÍTIL. Čtvrtá strofa vyjadřuje paradoxní situaci, kdy jsi těsně před cílem (jako Alchymista), ve chvíli, kdy jsi nejvíc ztracená a je ti nejhůř, tak se najednou všechno prolomí a ty konečně VÍŠ! :) Takže tak, a poslední strofa to jen zakončuje, ten balast, pro který občas neslyšíš sama sebe, je jen tvůj a musíš skrz něj znovu.
přidáno 26.04.2016 - 14:33
kmotrov: To je v pořádku, taky nejsem žádný odborník, tak proto jsem se právě ptala, jak to myslíte. Nic jsem tím nemyslela, jen je lepší se zeptat, než dělat chytrou a nechápat, to bylo celé :) Ale máte pravdu, důležité je, jak se mi povedlo přenést tu emoci, ten pocit, a to se očividně zas tak moc nepovedlo.
přidáno 26.04.2016 - 13:42
Mně se líbí, jak pracuješ se slovy, máš takové neotřelé vyjadřování a vždycky mě překvapíš, že tam najdu úplně jiné výrazy, než bych čekala... ale přijde mi hodně těžké u tebe rozšifrovat obsah, co tím chce básník říct, jaký pocit chce přenést? V téhle básni se třeba úplně ztrácím, a to by to zrovna pro mě nemělo být tak těžké, když tě tak dobře znám. Ale i tak tápu. Nějaký pocit se sice přenese, ale hodně neurčitě, tak zastřeně...
přidáno 26.04.2016 - 12:31
Akaia: Nejsem odborník, o poezii vím málo. Paradoxně jsem toho nastudoval hrozně moc o fotografii, které se věnuji zřídka, přečetl jsem spoustu kritik amatérské fotografie. Často vypadají takto: vám ta fotografie připadá krásná, protože k ní máte citový vztah, ale co nezávislý pozorovatel, dokáže v tom nalézt tu emoci, kterou cítíte? Já v tom něco vnímám, píšeš tak, aby to bylo zajímavé, ale nedokážu to úplně odhalit, chyba může být na mém přijímači, nemusí být nic špatně. Text je text, obsah je obsah, forma je jestli je báseň dlouhá, krátká, košatá, minimalistická, psaná volně, vázaně, dynamická, provokující, něžná, pichlavá, zatřená, tajemná, symbolická, protestní, tradiční...
přidáno 26.04.2016 - 10:44
kmotrov: Díky. Já to taky cítím, že tomu trochu něco chybí, ale nejsem schopná odhalit, kde a co a jak. Zároveň to sdělení, které tam vkládám, mně osobně přijde úplné, takže mě vůbec nenapadá, že by se s tím dalo něco dělat. Asi to chce jen praxi. Ale úplně nechápu, co jsi chtěl říct. Co znamená, že pracuji dobře s textem, ale forma a obsah je špatně? Předpokládá, text = obsah + forma, tedy? :)
přidáno 12.03.2016 - 23:01
Myslím, že pracuješ moc hezky s textem, ale působí to na mne neurovnaně. Jak ve formě, tak v obsahu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Plechová ozvěna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Uvnitř zlomená
Předchozí dílo autora : Architekti života

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Fantasy meč

Jak se nejlépe inspirovat k napsání rytířské básně? Staňte se rytířem!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku