Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

asi

noc ze 13. na 14.8. 2015, řeka Zrmanja, Chorvatsko

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

Čínský lidový Taoismus byl plný mýtů o poustevnících žijících na odlehlých místech, takových co se vyznali v bylinkách a prokoukli nejzazší tajemství. Dokázali se prý zneviditelňovat, žili několik staletí, nebo byli dokonce nesmrtelní. Zamyslel jsem se nad tím, jak to bude, až se můj čas nachýlí.

Cestou. O mlze, strništích a tak...

fantasmagorie

....

Zase jen obrázek. Zasněženej.

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

...

Omlouvám se za zoufalou nahrávku, ale na nějaké větší úpravy bohužel nemám čas :-)

Prosím ať nečtou ti,co nemusí andělskou tematiku ! Je to modlitba za ztracenou duši a hledání s hlubším podtextem ale jednoduchou formou :-) přišla mi na mysl při zasnění se u metalové hudby :-)