Zpoceni lámem a ohýbáme slova
Občas nám písek v zubech zaskřípe
A z větru kovář obruč nevyková
a prach se po nebesích rozsype
Takový okr sám Monet nenamíchá
Pod nebem bez křídel a bez křiku
snad se mnou budeš držet chvíli ticha
za včelstva odsouzená k zániku
27.07.2017 07:23
lidus: Ono se dá (rozhodně aspoň v mém případě) dost těžko vyhnout jeho vlivu. Děkuju za návštěvu :-)
11.07.2017 14:21
Yasmin: Příliš mnoho rýmování asi lehkosti moc neprospívá. Ale tentokrát si to o to nějak řeklo samo. Děkuju za zastavení i krásný komentář :-)
11.07.2017 09:07
Yasmin
Nechápu, že mi tahle báseň mohla uniknout. Je totiž opravdu nádherná. I když mi přijde trošinku těžkopádnější než jiné tvé obvyklé. Možná těmi více slovy, možná tím smutkem a mně tolik známou melancholií...(Ale to mi vůbec nevadí, právě naopak, ráda si přečtu i něco "těžšího", co pro mě není jen na jedno přečtení a o to víc ve mně pak takové básně doznívají...)
03.07.2017 14:14
Zamila
Bezva obrazy, sakra originální... I když mám jako místní Cukřenka radši Tvoje ultraněžné básně... ;-)
03.07.2017 12:13
Nádherná. Vyvolává krásné obrazy. Zvláště ty barevné Monetovy se mi líbí. Děkuji za ni
01.07.2017 10:59
taron: Pod závojem dokonalé princezny - teda samozřejmě s výjimkou mojí ženy :D - obvykle bývá dost vymeteno. No jo, no, jednou na to holt někdo musel přijít :-)
01.07.2017 10:54
kmotrov: Teď úplně nevím, jestli je to dobře, nebo špatně :-) Měl bych to zjednodušit? Proč?
30.06.2017 20:12
Jsi pan Umělec, každým coulem, nebezpečí dokonalosti je v tom, jak napsal Kmotrov, možná nikdo nezkoumá, co je pod závojem dokonalé princezny :-)
30.06.2017 18:12
Máš tam hodně pěkných frází. Každého, soudě podle komentářů, některá dostala. Zamýšlím se nad tím, jestli někdo pochopil báseň jako celek. Jestli ta krása neupoutala tolik pozornost, že zastínila obsah.
29.06.2017 13:17
Yana: Mám to podobně - a jsem rád, že ne sám. Děkuju, tohle mi udělalo radost :-)
29.06.2017 09:20
často člověk hledá slova, znáš to určitě, po zhlédnutí krásného filmu ho strašně nerada rozebírám hned po cestě domů, ruší mě to, usazuje se ve mně a vstřebávám ho a chci s ním být sama. Tak to mám s touhle melancholickou básní, jejíž závěr je vyvrcholením a je nádherná
29.06.2017 08:01
Amadeo´´: Taky nějak nevím, co na tak milá slova říct. Moc děkuju za návštěvu. Pokud opravdu láká k opětovnému přečtení, je to pro mě největší odměnou :-)
28.06.2017 23:27
Nádherná... Přemýšlím, co k ní napsat víc protože mám pocit, že si to rozhodně zaslouží, ale nějak nenacházím slova... Asi ve mně ta její jemnost a zvláštní, smutnokrásná melancholie ještě stále doznívá. A určitě se ještě k tomuto krásnému obrázku vrátím.
28.06.2017 08:27
casa.de.locos: To mě těší :-) No jo, ty včely... Posledních pár týdnů se s nimi potkávám asi až příliš často, takže se mi spojují už úplně se vším :-)
27.06.2017 22:17
Zadrnkala na citlivou strunu s temi vcelstvy...a okrem, a vlastne se vsim. Opet :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.