Z mlčícího nebe

líbí...

Leslie: Víš, ty nějak dokážeš vyjádřit moje vlastní myšlenky daleko líp než já. Už si toho nějakou dobu všímám a obdivuju to :-) Moc díky za tvá milá slova. Vážím si jich :-)

Ano, ty jsi (a nejspíš i budeš) prostě ty... neřekla bych ale "Koneckonců, proč taky ne?" ale spíš "Ono by to snad mělo být jinak?" :-) ... Já si na tobě právě vážím toho, že dokážeš být věrný sám sobě... a tak, no... vždyť víš:-) Báseň je krásná. Tvoje :-)

taron: Je to tak. Já jsem (a nejspíš i dál budu) prostě já. Koneckonců proč taky ne? :-)

Yasmin: Nepochybuju, že rozumíš. A moc děkuju za návštěvu :-)

tvé básně jsou typicky tvé... a nevidím na tom nic špatně, naopak.

Každá tvá báseň mi něco dává...moc ráda je čtu a snad i rozumím...Je moc hezká.

Jiří Turner: Myslím, že se s tou mojí reakcí poměrně dost pleteš. Ale to asi nemá smysl to tady jakkoli vysvětlovat. Každopádně - pokud to tak vnímáš, velice se omlouvám.

DDD: Zvláštní reakce, "dupl jsem ti na bábovičku, dupnu ti na tvoji"
Asi se opakuji, ale komentáře nepíšu, abych se někoho dotkl nebo se někomu pomstil (není za co). Je to jen vyjádření názoru, že píšeš na podobná témata podle stále stejného schematu. Kdyby to někdo napsal mě, zamyslel bych se nad tím. (Stejně jako se zamýšlím nad komentáři, že naopak různě těkám.)

Jiří Turner: Nezlob se, nějak opravdu nemám potřebu ti něco přinášet. Nezbývá, než ti doporučit, abys mé výtvory nečetl, když tě tolik nudí. Z naprosto stejného důvodu jsem totiž i já přestal číst ty tvoje. Také už mě jaksi ničím neobohacují...

Promiň, ale přijde mi to už jako posté ohřátá polívčička, která nikoho neurazí (ani paní Erató), ale nic jiného mi nepřináší

Ailin: Krásná slova... Děkuju :-)

Krásná... pro mě velmi hluboká. "Chceš milovat? Pak se nesnaž pochopit... Chceš pochopit? - Miluj..." ... asi tak :-)

Amelie M.: Děkuju, těší mě to. Myslím, že skromný pocit lze vyjádřit pouze skromnými slovy :-)

mně přijde poměrně hluboká.. a taková reálná.. tak nějak myslím, že to mezi lidmi chodí.. líbí se mi.. zvlášť pasáž o lodích, táhnoucích své kotvy od pobřeží..

Zamila: To máš zcela jistě pravdu. Ničeho lepšího se ale ode mě asi nedočkáš...

oslov radek: vanovaso: Amadeo´´: Děkuju za vaše komentáře a za chvilku zamyšlení. Vážím si toho :-)

Lenora: Díky moc, možná to opravdu časem rozvinu :-)

No, míváš lepší, delší a silnější kousky. I když chápu, že je to pro někoho milá a spřízněná pocitová miniaturka ...

Je to tak ,ale jak potom najít tu spřízněnou duši,po které všichni toužíme...hezky vyjádřeno :-)

mně líbí

Působí na mě smutně a donutila mě zamyslet se nad tím, do jaké míry známe své blízké? A do jaké míry znají oni nás? Občas je těžké rozumět druhému a pochopit ho, když člověk někdy nerozumí a nechápe ani sám sebe. Pěkná..

Krásné, škoda jen, že ne delší)) Rozviň to!)

PrimaDen: To jsem rád, že to tak nemám sám :-)

...ano , já vím, že je to tak:)