|
Blues, co s formou blues nemá nic společného. Zkusil jsem to trochu doprovodit. Na saxofon bohužel neumím. Na ten klavír ostatně taky ne.
|
|
nevím, jak to správně pojmenovat... tak snad o prozření, o dospění člověka jako takového. Lehce pod vlivem Saint-Exupéryho. Asi nějak moc přemýšlím...
|
|
Kdo neumí dát radost, těžko ji sám bude dostávat...
|
|
Spousta pocitů a žádný příliš konkrétní
|
|
|
|
doslova
|
|
Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(
|
|
Nedávno dávali na Artu moc hezký dokument o Kainarovi. Zvláštní osud... Pracovní nahrávka, abych nezapomněl :-)
|
|
Je to taková hříčka, na více přečtení a trochu zamyšlení...
|
|
místo obvyklého čtyřaněcomáloverší to nabobtnalo do tohohle objevného beztvarého moudra. Co už s tím, no...
|
|
synovci ke křtinám
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [18], dengu [5], Vanessa J. [5]» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.


