 15.12.2017 16 1480(22) 0 |
S podzimem vídal
jak ptáci mizí v mracích
To chtělo se mu křičet
že je tu sám
a taky že se bojí
Pokaždé ale
slyšel se jen šeptat
.
Z dutého stromu
vydlabal buben
Doufal že hlukem
odradí vetřelce i strach
Tíseň však rostla
tak že už nedokázal přestat
.
Nakonec zkusil
stejně jak každý z trosečníků
o sobě podat zprávu
Hodil ji do vln
kde tušil jih
a dny a noci čekal
.
Vzkaz skončil v ledu
jen míli od pobřeží
Tak třeba z jara
když bude dobrý vítr...
01.02.2018 - 19:38ioreth: To je jedna z těch, které přijdou už téměř hotové. Moc mě těší, že se ti líbila :-)
01.02.2018 - 14:18Naprosto nejkrásnější první sloka, zbytek básně jen dotváří dokonalý epilog.
13.01.2018 - 07:16Hanulka
Připomněla mi film "Vzkaz v láhvi", krásné ! ‚There's always hope' = Naděje je věčná. Díky !
08.01.2018 - 07:54Megynka: Ano, taková ta naděje, kterou se člověk nikdy neodváží vzít za ruku. Jsem moc rád, že se ti líbila :-)
30.12.2017 - 07:54Moc se mi líbí. Takový ten pocit naděje, která stejně nikdy nepřijde, ale co kdyby přece jen ...
18.12.2017 - 10:44Amelie M.: Nejhorší je, když člověk chce a zároveň nechce. Nebo si to bojí přiznat. Díky moc za návštěvu :-)
18.12.2017 - 00:46Ano, bohužel volání o pomoc není vždy snadné.
Líbí se mi, jak jsi to vyjádřil. Vzkaz přijat, trosečníku. :-)
Líbí se mi, jak jsi to vyjádřil. Vzkaz přijat, trosečníku. :-)
16.12.2017 - 16:28.. moc pěkná věc.. tiché volání o pomoc nemusí vždy vyjít.. je v tom mnohem víc, nedokážu to ale slovy dost dobře uchopit, nebudu se pokoušet
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ostrovy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nevánoční
Předchozí dílo autora : Mosty
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Berethir [18], NoWiš [14], l0v3 [12], Tutti Frutti [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
