|
Nedávno dávali na Artu moc hezký dokument o Kainarovi. Zvláštní osud... Pracovní nahrávka, abych nezapomněl :-)
 14.07.2017 16 1734(23) 0 |
|
|
Za nocí
když spolu s nebem mlčím
visí nad krajinou déšť
jak stříbrošedá nit
Nejsem vlk v rouše beránčím
ani jehně v šatu vlčím
jen jedno přání mám:
Sám v sobě nezabloudit
Poslouchám
zpěv železničních tratí
V dálce nad řekou
snad ze sna zaržál vlak
Co když se nevrátí
Co když básník náhle němý
už jen z okna zamává
děvčátku s labutěmi
16.10.2017 - 07:57Vašek Špongr: Díky moc za komentář. Nejsi první, kdo mi to píše. Bohužel jsem vystudoval operní zpěv a tohle je to nejjemnější a nejcivilnější, co dovedu. Nikdy mě nenapadlo, že to bude až takovej handicap :-)
12.09.2017 - 08:01poll: Moc mě těší, že se ti to líbí. Ten doprovod ale není žádná sláva, o moc víc bych toho už nezahrál. Škoda, že nemám nahranou verzi s klarinetem. Ta je mnohem hezčí :-)
25.07.2017 - 07:08Yanishka: Ta jeho báseň je fakt překrásná. Mám ji hrozně rád. Proto jsem ji tam musel zabudovat. Díky za milá slova :-)
25.07.2017 - 07:03Yasmin: To mě opravdu moc těší. Jen doufám, že mi pan Kainar odpustí tu drzost :-)
25.07.2017 - 06:52Zamila: Ty s těma notama nedáš pokoj? Už jenom to spočítat... Toho si užiju po prázdninách v práci až až :-)
Jo - a díky moc za návštěvu :-)
Jo - a díky moc za návštěvu :-)
17.07.2017 - 10:38Yasmin
Tohle je přesně to, co se dotýká. Nesmírně. Krása!!!
15.07.2017 - 10:48Zamila
Bezva text - hlavně to ržání, tyjo :-) Máš pro mě pracovní noty? :-D
15.07.2017 - 06:12kmotrov: Jsem rád, že to na Tebe takhle působí. Přesně o tu nenásilnou kavárenskou náladu mi šlo. I když tentokrát to vlastně přišlo tak nějak samo a já se to teď jen musím naučit hrát. Moc děkuju za milá slova :-)
14.07.2017 - 09:16Má to příjemnou kavárenskou náladu. Takovou tu přepychovou, kdy člověk sám sedí u stolu, někde v rohu hraje pianista, kterej nic neřeší, jen se umí trefit do atmosféry a duši je melancholicky fajn.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Blues pro J.K. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nechci
Předchozí dílo autora : Sólo pro Panovu flétnu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
hoffi [16], Ronald Reagan [13]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
