Větroplavec

Strach se může zahojit, ale ne sám, ne bez odvahy a potřeby alespoň nakouknout za provaz. Je moc hezká a maluje pěkné obrazy, ani mi nepřijde tak smutná. Spíš zamyšlení se nad lidmi a kontrasty mezi nimi. Osobně se považuju za větroplavce, plachty se mi sice v bouři dost potrhaly, ale pracuji na opravě.

Jsou to posmutnělé řádky, a přece působí lehce... krásné...

Morfeus: Víš, já bych v tomhle lidi zas tolik nepodceňoval. Rozhodně ne ty, kterým stojí za to zabývat se poezií :)

DDD: Pokud byla myšlena hned od tebe parabola(literatura) ok, pak jsem ji používal a používám dost, ale nikdo to nechápe. Je lepší napsat rovnou to, co to je :)

Neříkám, že to není dobrý, jen já jsem trošku divnej asi :)

Morfeus: To by mi přišlo ukrutně laciný. Právě proto, že by to kdekdo čekal. Já radši náznak, než ceduli jak vrata. Dík za nakouknutí :)

Nahradil bych třeba koně Jednorožci (nebo lidskými otroky)a bylo by to pro mě lechtivější téma :)

Psavec: Dandy: Díky moc, pánové :)

Hezké drobnůstky.

Pěkné
Strach se hoji ale pomalu.

denisa: Jojo, strach a jeho kámoška lenost. Dík za nakouknutí :)

líbí se mi název to za prvé a za druhé, musím napsat že strach je to co omezuje v rozletu .)

Hanulka: To mě těší :) Díky!

Homér: Já ti mám pocit, že tihle poníci by stejnak nikam nešli. To je jak naši psi. Kolikrát zapomenu zavřít bránu a za hodinu zjistím, že ležej u vrat a koukaj ven. Pak že prej ovčáci. Totální spokojenost :)

gajda: Jojo, mám nějak pocit, že kdybych to nasekal vedle sebe, jak dříví v rázu, bylo by to najednou hrozně upracovaný. Já radši, když to úplně nevypadá jak vázanej verš (i když vlastně je) a, přesně jak říkáš, je v tom i návod, jak to číst. Díky!

I humorný koment Homéra, díky,

DDD : máš nadání, je to skvělé. Též jsem to četla pomalu a procítěně. Děkuji.

Jednou, když jsem jestě bydlel na maloměstě, tak k nám přijel cirkus. V noci jsme se s kámošem přikradli zezadu ke kamiónu, otevřeli jsme zadek přívěsu a všechny poníky jsme vypustili. Jestli chceš, přijdu povolit ohrady, umím to. To jen tak, aby řeč nestála. Lámej si nohy častěji :-)

Čte se to samo, až se to vznáší. Je třeba hodně velkých mezer, aby měl čtenář dojem lehkosti? Myslím, že to hodně pomáhá. člověk i pozná, jak to má číst. Vzletně, lehce, pomaličku. Holt je poznat, že jsi autor, co už má naše chutě v malíčku.