No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

věřte tomu nebo ne, ale báseň obsahuje narážku na špionážní thriller Tři dny kondora

Báseň napsal nezjištěný autor asi v první polovině 60. let minulého století, v době, kdy byla povinná základní vojenská služba, kterou muži nastupovali od 19 do 21 let svého věku....

It. sonet o naší historii.

můžete si domyslet cokoli... takový.. téměř zimní splín... bez souvislostí...

Zas tu máme čas vzpomínání a tichého poděkování.

Svěrákovská inspirace.

Třeba se v ní pár lidí najde :)

(inspirováno Smíchovským nádražím...)

Zas trochu naivní. Podle jedné z nejoptimističtějších písniček, co znám. Promiňte :-)

Jsou to děvy veselé.

Už mě unavujou ty hysterický řeči o tom, jak se všichni řítíme do horoucích pekel. Jo - jsem mimoň. Anebo mám štěstí na lidi, kterýma se obklopuju. Anebo - nejspíš obojí. A to je dobře :-) Pro kamaráda řezbáře a všechny ty, kteří vidí svět barevně :-)