romské přísloví

báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou

reflexivní, introspektivní. (kde jsou mí ante a marie?)

Vopruz, sanfranciskej styl.

mám absťák a ždímu ze sebe poezii o naprosto neinspirativných věcech. (taky by to mohlo být o pocitu, kdy člověk pije čaj ve svém soukromém koutku a všechno kolem je daleko. a pak vstane, číšník odnese konvičku a čas se rozběhne.) velmi antiklimatická báseň. (ha!)

asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.

...má keců jak Palacký. Ranní vlakovice.

moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.

kvír radost, navzdory a vždycky, pampelišky ze spárů mezi dlažebními kostkami.

...po sérii čtyř nepovedených mentálních výstřiků přichází pátá egoistická ubrečená sračka...