Káně

oslov radek: Díky krutibrku.

Libí

Stará neznámá: Já nikdy nebyl žádnej drsňák. No co se se mnou stalo...Nechci zas skončit na chodníku hanby. No co se se mnou stalo...mám rád píďalky, to byly ty zelené, co visí z větví, a dneska si jedna šedá hrála na větvičku, dobrý mimikry, taková česká strašilka. No co se se mnou stalo, prozradím ti v měsíci padajícího listí.

A co se to s tebou stalo? Jsi jemný jak krupice.

Loreley: V rodném ghetu a v rodném jazyce. Tak to ještě musíš přeložit:-). Z romštiny se v češtině uchytily jen slova čokl a čórka. Dík more za komentář, jdu krást řadící páky od felícií.

Homér: Zrovna čtu romštinu pro začátečníky. Budu jim tuhle předčítat v rodném ghettu.

Čtu už potřetí a pořád je to dobré...

letadélko káně, podzimní a milé

Mlčeti Zlato: Ginnare: Díky moc, že vás to kouzelně okouzlilo.

Severak: To víš, taky někdy musím uhnout od škatulky sociální epické poezie. No a není náhodou i zde? No pod touto poémkou byl dopsán ještě šílený rapík na A4, jenže to už by pak nikdo nečetl. Ď.

LadyLoba: Teď se usmívám, co píšu tento koment a sladko taky je, po oplatce z Varů. Dík, zdar;-)

taková netypická pro tebe, ale dobrá!

větřík brnká
moudře modře
úsměv a sladko
v mordě

je to takové malé kulaté nic, ale přitom přede mnou rozevřelo širé lány... modrou oblohu, modré čekanky a nečekaně i moudro...
Ať už tím chtěl básník říci cokoliv, mě to okouzlilo... :-)

Kouzelné. Moc hezké.