Moderní verze klasické české pohádky v řeči vázané. (Trochu starší text, ale snad nevadí, téma je to myslím věčné.)

Doufám, že tohle dílko bude vnímáno s humorem a nadhledem. Ani já ho nemyslím úplně vážně. A jsme na literárním serveru, takže inspiraci můžeme brát všude, ale pořád je to jen literatura :).

Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)

... alebo moja snaha pochopiť opačné pohlavie ;)

... opäť jeden životný paradox - už ma ich postretlo pomerne dosť...

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.