|
Moderní verze klasické české pohádky v řeči vázané. (Trochu starší text, ale snad nevadí, téma je to myslím věčné.)
|
Náš hrdina s tváří vlídnou
unavený prací bídnou
řek si: chlapče, vlevo hleď!
Místo vydřeného potu
zahraj politickou notu
vyber partaj a pak jeď!
Nehledáte mladé tváře?
Nadějného odboráře?
vemlouval se před volbami.
Jsem váš člověk, vím jak na to
ze sladkých slov dělám zlato!
Hladce kloužou z pusy klamy.
S kandidátkou přišla šance
ke korytu slovy psance
cpal se Jánošík.
A v duchu, jenom potichu
snil o životě v přepychu
děvky, víno, smích.
A po volbách?
Kam zmizel mladý proletář?
Zahynul na úbytě.
Přišlo to nad ránem
hned s prvním mejdanem
ve služebním bytě.
Zprvu mlaskal tiše
čvachtalo mu v břiše
hezky držel partu.
Kamarádi taky rádi, když se něco přikutálí.
Potom v nové pýše
zahleděl se výše
vytáh čistou kartu.
A divil se, když po zádech ho poplácali.
Nohy v bahně, hlavu v luxusu
ani nevšiml si, že ho strojí k funusu
a nenápadně mydlí schody.
Jen se ozval, blbeček
už kopali mu hrobeček
kamarádi do nepohody.
Pak hnáty nastavili
vesele zachrochtali.
Až při pádu je viděl živě.
Ta papalášská prasata
jsou u koryta ze zlata
a přece žijí v chlívě.
unavený prací bídnou
řek si: chlapče, vlevo hleď!
Místo vydřeného potu
zahraj politickou notu
vyber partaj a pak jeď!
Nehledáte mladé tváře?
Nadějného odboráře?
vemlouval se před volbami.
Jsem váš člověk, vím jak na to
ze sladkých slov dělám zlato!
Hladce kloužou z pusy klamy.
S kandidátkou přišla šance
ke korytu slovy psance
cpal se Jánošík.
A v duchu, jenom potichu
snil o životě v přepychu
děvky, víno, smích.
A po volbách?
Kam zmizel mladý proletář?
Zahynul na úbytě.
Přišlo to nad ránem
hned s prvním mejdanem
ve služebním bytě.
Zprvu mlaskal tiše
čvachtalo mu v břiše
hezky držel partu.
Kamarádi taky rádi, když se něco přikutálí.
Potom v nové pýše
zahleděl se výše
vytáh čistou kartu.
A divil se, když po zádech ho poplácali.
Nohy v bahně, hlavu v luxusu
ani nevšiml si, že ho strojí k funusu
a nenápadně mydlí schody.
Jen se ozval, blbeček
už kopali mu hrobeček
kamarádi do nepohody.
Pak hnáty nastavili
vesele zachrochtali.
Až při pádu je viděl živě.
Ta papalášská prasata
jsou u koryta ze zlata
a přece žijí v chlívě.
Ze sbírky: O věcech veřejných
20.12.2014 22:20
Jo...to beru...bál jsem se, že to sklouzne ke kýči a povrchní prvoplánovitosti, ale tohle Ty naštěstí neumíš...
20.11.2014 10:59
taron: Ano, lidé jsou chybující a žádný systém není dokonalý, všude se dají najít postranní cestičky a schovaná špína. Mluvit o tom a psát je asi tak to nejmenší, co se s tím dá dělat. Dík za komentář :).
20.11.2014 10:54
ano, každá věc se dá zneužít...i ta nejlépe myšlená :)
a zase mi to připomnělo Yanu a její kdysi výrok ve smyslu, že si nikdo nemůže být za sebe jist... - jsme všichni stejní, jsme jen lidé :)) - ale to je zamyšlení mimo tuto báseň .
pěkně psané :)
a zase mi to připomnělo Yanu a její kdysi výrok ve smyslu, že si nikdo nemůže být za sebe jist... - jsme všichni stejní, jsme jen lidé :)) - ale to je zamyšlení mimo tuto báseň .
pěkně psané :)
20.11.2014 08:32
Severak: Ony se odbory vyvíjely a za komunistů byly taky něco úplně jiného než původně, když už se chceš ohlížet do minulosti. A dnes někdy opravdu slouží jako expres do politiky, na to jsou doklady.
19.11.2014 23:26
Blbý je, že se zapomíná, na co vlastně odbory původně byly. V očích mnoha je to jen další z kariérních žebříčků.
19.11.2014 12:50
Zamila
Kvalitní báseň :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.