|
Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.
 20.08.2017 24 1379(18) 0 |
|
Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního
15.03.2021 31 1010(23) 0 |
|
A tak nějak mi po tom všem pátrání a snažení přijde, že se stejně všechno (z)mění a je jen jediná věc, která zůstane. Moje tělo. Jak se tedy definovat?
05.04.2020 18 1207(22) 0 |
|
20.02.2021 17 940(16) 0 |
|
Přirozená tma je lepší než nepřirozené světlo
07.12.2020 16 750(23) 0 |
|
03.11.2009 14 1899(15) 0 |
|
Aneb hledání svého srdce
11.03.2016 16 976(16) 0 |
|
báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou
26.10.2009 18 2139(36) 0 |
|
08.11.2018 13 985(17) 0 |
|
Všude chtějí životopis -strukturovaný
07.01.2023 16 556(18) 0 |
|
Možná to vážně není důležité. Co se hlava naučila o světě, může to totiž být špatně. A některé vypálené cejchy se sakra blbě mažou.
03.06.2020 10 899(16) 0 |
|
Když se vrátíte z jiné kultury zpátky do vašeho světa. Báseň je o přítomnosti a o tom, jak se cítím tady v Čr po návratu z Ekvádoru. Jsou to právě 4 měsíce.
09.01.2021 11 1126(18) 0 |
|
Pokud lidstvo jednou vstřebá tento přístup,tak si zasloužíme novou šanci na této planetě.
26.05.2019 13 1297(20) 0 |
|
Dé javú v každodennosti je někdy neopakovatelné právě silným pocitem tajemné blízkosti v vnímání krás všednosti, jenž nevyprchávají.
27.12.2021 13 840(16) 0 |
|
10.10.2025 10 143(11) 0 |
|
31.08.2024 10 502(14) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bombardeta [16], Veronica176 [16], anisek989 [15], Marrio [15], Melkor [12], wojta [4], Franni1828Cz [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
