Téma známé a přece nekončící...

Asi o 2 noci dříve. Tedy tuším. Nějak ztrácím pojem o čase poslední dobou. (Je to takový trochu experiment, co se strof týče :) )

Trochu klišé (láska-hořká káva), ale snad zajímavě podané. (Děkuji psancům za pomoc s interpunkcí.)

Zimní pohádka o míjení se - přišla mi na mysl s prvním sněhem

Zbylo jen slovo proč a střepy ...

chytit nejbližší vlak, vyrazit za ní.

Vždy jsem byl klidný, ale to se mění a minulost se kterou jsem se vyrovnal mě chytá do spárů a šeptá, že je tady a bude mi mlžit mysl co to jen pujde... Místo nedůvěry a důvěry vidím nedůvěru a naivitu

Člověk je tvor věčně pochybující...