Poté, cos zaplavil mě tíhou zhoubného ticha,
v němž slyšet je jen skřípot mozkových zákrutů
v nepřetržitém provozu,
topím se v hnijících otázkách.
Vzpomínky v zanícené dutině lebeční
úporně svědí.
Neútěšné škrábání,
nekonečnými myšlenkovými pochody,
nesnesitelně dráždí.
Zároveň zintenzivňují potřebu pokračovat.
Tam v hloubi,
pod kyselou hladinou ponížení,
tlumící střípky záblesků na lepší časy,
spočívám.
Zpěněný tok času neúprosně proudí v meziprstí.
v němž slyšet je jen skřípot mozkových zákrutů
v nepřetržitém provozu,
topím se v hnijících otázkách.
Vzpomínky v zanícené dutině lebeční
úporně svědí.
Neútěšné škrábání,
nekonečnými myšlenkovými pochody,
nesnesitelně dráždí.
Zároveň zintenzivňují potřebu pokračovat.
Tam v hloubi,
pod kyselou hladinou ponížení,
tlumící střípky záblesků na lepší časy,
spočívám.
Zpěněný tok času neúprosně proudí v meziprstí.
12.06.2016 22:36
Lasak: Děkuji za komentář, vážím si ho. I mě přijde, že stojím na místě, o to více se zdá zarážející aktuální datum a stávající bolest. Pravidelně ji ždímám do textu.
12.06.2016 18:35
už jsem si na tu zdobnost a dlouhatánská slova asi zvykla, jo, je to tvoje a musíš se taky dešifrovat, trochu jako homér, ale kdo jsem, abych říkala, že to je špatně?
12.06.2016 10:28
Mně to naopak přijde tvůj styl, máš neotřepané obraty a báseň působí, tak, že vnímáme zklamání, bolest a líbí se mi ty poslední věty, jakoby vše směřovalo k nim, k závěru který je daný, ale najednou si ho přečteme
12.06.2016 00:40
Přijde mi, že tohle není úplně tvůj styl. Tím neříkám, že se mi to nelíbí. Naopak je to zajímavé překvapení. Příjemné překvapení.
...To mně ten čas mezi prsty jenom plyne, až skoro stojí. Nekonečně toužím po silnějším proudu.
...To mně ten čas mezi prsty jenom plyne, až skoro stojí. Nekonečně toužím po silnějším proudu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.