tisíce slov
křičených z bolesti
tisíce dýk
zaťatých do cesty
mezi námi
city se ztrácejí
skulinami
mizíme v nich
a mizíme sami
hlavně se neohlížet zpět
a nevidět se chvět
na špičce tvého prstu
křičených z bolesti
tisíce dýk
zaťatých do cesty
mezi námi
city se ztrácejí
skulinami
mizíme v nich
a mizíme sami
hlavně se neohlížet zpět
a nevidět se chvět
na špičce tvého prstu
07.01.2015 12:21
Dobrý závěr i střed básně by si možná zasluhoval lepší "úvod". Ten je pro mě příliš "klišovatý" :)
15.12.2014 14:11
Zamila
Orionka: Díky za objasnění :-D
15.12.2014 14:04
Zamila: Děkuji :). Pořád se někdo s někým rozchází. Kdo se s kým schází, je určitě zajímavější :).
15.12.2014 12:52
Zamila
Moc pěkná báseň :-) Tak kdo se nám tu zase s kym rozchází ? :-D ;-)
15.12.2014 08:48
Amelie M.: Jako že působé vydřeně? Úporná snaha a tak? :) No každopádně jsou básně daleko rychlejší než povídky, ale snad se taky dočkáš. :)
14.12.2014 17:47
ty na těch básních fakt makáš.. je to z drtivé většiny znát :-) líbí se mi.. ale ráda bych zase nějakou povídku od tebe :)
14.12.2014 11:06
inkoust
Líbí :-). I ten rytmus je s tím, řekl bych, v souladu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.