 14.12.2014 28 1462(24) 0 |
tisíce slov
křičených z bolesti
tisíce dýk
zaťatých do cesty
mezi námi
city se ztrácejí
skulinami
mizíme v nich
a mizíme sami
hlavně se neohlížet zpět
a nevidět se chvět
na špičce tvého prstu
křičených z bolesti
tisíce dýk
zaťatých do cesty
mezi námi
city se ztrácejí
skulinami
mizíme v nich
a mizíme sami
hlavně se neohlížet zpět
a nevidět se chvět
na špičce tvého prstu
07.01.2015 - 12:21Dobrý závěr i střed básně by si možná zasluhoval lepší "úvod". Ten je pro mě příliš "klišovatý" :)
15.12.2014 - 14:11Zamila
Orionka: Díky za objasnění :-D
15.12.2014 - 14:04Zamila: Děkuji :). Pořád se někdo s někým rozchází. Kdo se s kým schází, je určitě zajímavější :).
15.12.2014 - 12:52Zamila
Moc pěkná báseň :-) Tak kdo se nám tu zase s kym rozchází ? :-D ;-)
15.12.2014 - 08:48Amelie M.: Jako že působé vydřeně? Úporná snaha a tak? :) No každopádně jsou básně daleko rychlejší než povídky, ale snad se taky dočkáš. :)
14.12.2014 - 17:47ty na těch básních fakt makáš.. je to z drtivé většiny znát :-) líbí se mi.. ale ráda bych zase nějakou povídku od tebe :)
14.12.2014 - 11:06inkoust
Líbí :-). I ten rytmus je s tím, řekl bych, v souladu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozchodná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Muži mluví jasnou řečí
Předchozí dílo autora : Přežívání na půl plynu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Elline [18], Lycantrop [17], efka [12], Lamerka007 [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
