Dlouho ležela a dně šuplíku a bála jsem se ji sem dát...

Asi o 2 noci dříve. Tedy tuším. Nějak ztrácím pojem o čase poslední dobou. (Je to takový trochu experiment, co se strof týče :) )

...Minulost je jako bumerang a i když už jsem "jinde", její střípky se ke mě neustále vrací...

zase jedna výlevná

"Ale já, jsa nuzák, mám jen své sny. Rozprostřel jsem své sny pod Tvé nohy. Našlapuj měkce, neboť šlapeš po mých snech." William Butler Yeats

... Agave attenuata

díky sněhu...

Čtvrtý nářek, zpověď dnešního uplakaného dne.

Trioletím, jak mi velí soutěžní pravidla :).

Zimní pohádka o míjení se - přišla mi na mysl s prvním sněhem

cítím se okradena

Něco mi říká, že bych se zrovna s dekadencí a symbolismem neměla moc ztotožňovat.... Ale co.... Všechno zlý je k něčemu dobrý a já jsem se konečně zbavila těch očí, co vidí na růži jen trny a zase na ní můžu vidět krásu a vůni květu.... Je čas jít dál. ;)

Ach, ty podzimní zimo, nejsi špatná inspirace.