|
Něco mi říká, že bych se zrovna s dekadencí a symbolismem neměla moc ztotožňovat.... Ale co.... Všechno zlý je k něčemu dobrý a já jsem se konečně zbavila těch očí, co vidí na růži jen trny a zase na ní můžu vidět krásu a vůni květu.... Je čas jít dál. ;)
|
Výkřiky děsu
uvnitř bytostné nenávisti
-srdce puká bolestí
a deprese převládá...
Ta hniloba uvnitř všech,
ten hnus, co se skrývá
pod malovaným úsměvem
a slovy jak z románu!
Ti červi z krve,
ti červi z morku,
ta bolest zad,
když to s tebou smýká,
stejně jen můžeš čekat,
než najdeš tu hnilobu jinde
nebo v sobě samé,
ty malá zkrvavená panenko
s pošpiněnými šaty.
Ta bytostná nenávist
skrytá v tvých korálkových očičkách
-stejně i ty jdeš tam, kam všichni,
tak se neschovávej za úsměv a tvářenku,
netvrď mi, že jsi jiná,
když to ve svých očích neschováš,
ty hnijící hnuse,
stejně to skončí jako vždy
bytostnou nenávistí!
uvnitř bytostné nenávisti
-srdce puká bolestí
a deprese převládá...
Ta hniloba uvnitř všech,
ten hnus, co se skrývá
pod malovaným úsměvem
a slovy jak z románu!
Ti červi z krve,
ti červi z morku,
ta bolest zad,
když to s tebou smýká,
stejně jen můžeš čekat,
než najdeš tu hnilobu jinde
nebo v sobě samé,
ty malá zkrvavená panenko
s pošpiněnými šaty.
Ta bytostná nenávist
skrytá v tvých korálkových očičkách
-stejně i ty jdeš tam, kam všichni,
tak se neschovávej za úsměv a tvářenku,
netvrď mi, že jsi jiná,
když to ve svých očích neschováš,
ty hnijící hnuse,
stejně to skončí jako vždy
bytostnou nenávistí!
07.12.2015 10:33
Zamila
Zřejmě máš v sobě příliš vzteku a smutku na kvalitní psaní, takže je logické, že teď píšeš hodně konkrétně a nemetaforicky, každopádně min. třetí strofa je fajn :-) Jinak na mě příliš osobní a popisné ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.