Vítr osudu

koiška: bolest je vždy silná emoce... děkuji

Moc bolavá ale hezká svým smutkem. Já jsem vlastně začala psát z osamocení.Děkuji, že píšeš tak krásně .

korálek: díky

krásné vyznání ..

Krásné, smutné, ta láska je nenahraditelná , souhlasím s Ailin - je možná láska jiná i když nesrovnatelná, přece hodnotná - určitě přijde)

shane: díky, shane, ale ty přece za nic nemůžeš, tak proč pocit viny,,, já se s tím musím vypořádat sama... mě pomáhají , jak už jsem zmínila, všichni psanci, protože se mnou mají trpělivost a dělají mi prima společnost... díky jim

vanovaso:
Čtu to a je mi z toho smutno...;-(
Mám pocit viny, že Ti nemohu pomoci, ač bych tak rád! To odrážení ode dna a šlapání vody taky důvěrně znám...;-)
Pomůže, když napíšu, že jsem v duchu s Tebou a kdyby to šlo, převzal bych na svá bedra trochu té tíhy, co Tě tlačí k zemi? A Tvůj úsměv by mi byl tou nejkrásnější odměnou. Mám totiž rád, když jsou lidé kolem mne štastní a veselí..;-)))

Psavec: díky

Ailin: díky, stále věřím...

Hodně smutná.

Ano... není nikdo, kdo by mohl nahradit toho, koho jsme milovali (resp. milujeme napořád). Přesto můžeme zase milovat - někoho jiného, jinak. Do srdce se vejde celý svět... Ač s jinými okolnostmi, taky to moc dobře znám.

j.f.julián: díky za zastavení

tomu hodně rozumím...

misháá :díky

Lenča: uvidíme... díky

Krásné. :)

Nádherné vyznání. Sdílené pocity se o trochu líp zvládají. Držím pěsti, ať se Tvé srdíčko brzy vyléčí. Osud je opravdu jako vítr, nikdy nevíme, kdy se otočí... proti nám. Až čas nám odhalí, co nám to mělo dát. Alespoň takové mám osobní zkušenosti.

Amelie M.: jj, o to jde, vypisuji se z bolesti a bezmoci...sem tam se zablýskne na lepší časy, ale pak se to zase vrací... mám pocit že dno,od kterého se odrazit chci, je bezedné... díky

Zamila: díky

bezmoc je blbá viď.. jen piš.. pokud to pomáhá..

Pěkná a smutná, hezky se line ...