nasycené tělo
hladovou duši neskonejší
obnaženou duši
neoblékne ani Versace
tělo v plamenech bez ohně
však v duši mráz
oboje pálí až ke kosti
hluboko v nás
chybí nám okamžiky
co nestihli jsme si dát
hladovou duši neskonejší
obnaženou duši
neoblékne ani Versace
tělo v plamenech bez ohně
však v duši mráz
oboje pálí až ke kosti
hluboko v nás
chybí nám okamžiky
co nestihli jsme si dát
Ze sbírky: Jizva vždy zůstane
09.12.2014 00:45
Je z ní cítit veliká bolest, skoro až očistná. Jde do hloubky. A je moc krásná, i když je tak zraňená, líbí se mi.
22.11.2014 08:30
shane: ach , shane, vždyť ty nemůžeš vědět ,komu je báseň adresovaná,jen sis mě někam zaškatulkoval a ani to pořádně nečteš -tak proč tvých rad, sám je potřebuješ...proč se někdy nevyjádříš k básni jako takové...? díky
22.11.2014 02:17
vanovaso:
Nemysli na to, co již nebylo, protože to teď už nezměníš. Raději s láskou v srdci vzpomeň na to, co bylo a věř, že budoucnost Ti ještě něco krásného přinese! Moc bych Ti to přál...;-*
Nemysli na to, co již nebylo, protože to teď už nezměníš. Raději s láskou v srdci vzpomeň na to, co bylo a věř, že budoucnost Ti ještě něco krásného přinese! Moc bych Ti to přál...;-*
22.11.2014 00:00
nevim, třeba rým mráz-v nás mi přijde poněkud prvoplánový, ale možná to tak má být, ale báseň po významové stránce útočí už zprvu na cíl a taková by měla být každá báseň
21.11.2014 22:59
uch.. jedna hluboká myšlenka za druhou.. (anebo jen já nad vším takhle přemýšlím?) .. líbí se mi vanovaso.. líbí
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.