Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

pokračování a zase mi byla inspirací Megs. Díky ;)

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

je to už trochu starší dílko...

snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

Věnováno Megs... i holka na vozíčku může mít štěstí v lásce, ne?:)

když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...

Po dlouhé době odmlky, jedna moje malá osobitá povídka. Snad se bude líbit...

další povídka, pls o komentíky, dík.

Omlouvám se, že tento díl je hnedka ze začátku tak sprostý, ale bez toho by to jinak nešlo (opravdu jsem se snažila, jelikož sama nemluvím sprostě). Proto jsem to udělala tak, aby to nikoho nepohoršovalo a ten kdo by to chtěl trochu okořenit, tak si to lehce domyslí... Děkuji

další pokračování, ještě ne konečné...

a bije nám do očí.. My ho stejně ale nevidíme...

Doufám...

konečné pokračování

... tam, kde je jen sníh, on, a jeho fantazie.

zahřívá naše srdce...