Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát? - Zajisté. - A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl? - Ovšemže. - Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

věřit nebo ne?? Nevím... ;)

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

obnažené já..../vráceno/...;)

život je tragikomedie...*

Tak mi přišlo na mysl... Že tu chybí kategorie Alkohol...

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

... tahle už je taky docela odleželá ...

Je možno pochopit člověka, když už i on sám není schopen chápat chápání??

tam někde uvnitř člověka - ten pocit nemám rád

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)