 28.11.2007 7 629(16) 0 |
tichost prázdných večerů
se mi věší na řasy
a pod očima mi kreslí
mé pobíhání ve slepých ulicích
za každou špatnou odbočku –
zapíchnout háček za nehet
/to asi proto Tě nemůžu pohladit/
pod stolem
hledám ve starých mapách
nachovou cestu ven z labyrintu
přidušených vzlyků
do očí mám však vlitý inkoust
se mi věší na řasy
a pod očima mi kreslí
mé pobíhání ve slepých ulicích
za každou špatnou odbočku –
zapíchnout háček za nehet
/to asi proto Tě nemůžu pohladit/
pod stolem
hledám ve starých mapách
nachovou cestu ven z labyrintu
přidušených vzlyků
do očí mám však vlitý inkoust
29.11.2007 - 20:03Jsem si ji musela přečíst několikrát...a po každém přečtení se do mě víc a víc vpíjela...
29.11.2007 - 16:46Občas mi Tvoje věci příjdou příliš nahodilé a až zbytečně zmatené, ale tohle ne. Naopak. ^_^
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kličkování : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : SLOVA
Předchozí dílo autora : Přiznání skočilo do vody
