|
...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)
 10.02.2008 10 1431(23) 0 |
.
„Chtěl bych tě znát!“
Vlasy jí voněly kouřem,
když pálila si palce
- zklamala řasy na rohu ulice,
kde probudil se v ní poprvé obtisk rtěnky
Vždy jí to příliš stálo – divit se…
Oba přemýšleli spolu,
jak by si vyvážili svoje ceny
na váhách osudové spravedlnosti
a jestli jde vlastně
Přežít A Zapomenout…
Temný večer vyhodil pojistky
srdcím pouličních lamp
a pár delirií vstoupilo
do zástav srdce jedné tmavovlásky
Obyčejný západ slunce…
„Uklidnilas svět!“
Nevěděl, že všechno kolem naučilo se být
- jsou velké slzy, malé i obrovské
- trpasličí úsměvy, zdánlivé, letmé i upřímné
- a polibky ušité z nejjemnější lásky
Jak je pak jednoduché naučit se
tancovat s koštětem po schodech,
když ona už ví, že to všechno jí jednou patřilo
…přestože zůstala vždy bez potlesku
„Jak?“
…to tys tančil nevědomky s ní
A jako první divák jí
– zatleskal….
.
„Chtěl bych tě znát!“
Vlasy jí voněly kouřem,
když pálila si palce
- zklamala řasy na rohu ulice,
kde probudil se v ní poprvé obtisk rtěnky
Vždy jí to příliš stálo – divit se…
Oba přemýšleli spolu,
jak by si vyvážili svoje ceny
na váhách osudové spravedlnosti
a jestli jde vlastně
Přežít A Zapomenout…
Temný večer vyhodil pojistky
srdcím pouličních lamp
a pár delirií vstoupilo
do zástav srdce jedné tmavovlásky
Obyčejný západ slunce…
„Uklidnilas svět!“
Nevěděl, že všechno kolem naučilo se být
- jsou velké slzy, malé i obrovské
- trpasličí úsměvy, zdánlivé, letmé i upřímné
- a polibky ušité z nejjemnější lásky
Jak je pak jednoduché naučit se
tancovat s koštětem po schodech,
když ona už ví, že to všechno jí jednou patřilo
…přestože zůstala vždy bez potlesku
„Jak?“
…to tys tančil nevědomky s ní
A jako první divák jí
– zatleskal….
.
11.02.2008 - 20:45nejde o pojistky severuško, ale o to, že ty lampy z toho neměly trvalé následky:)))
taky jsi skvěláááááá..uááá:)
taky jsi skvěláááááá..uááá:)
11.02.2008 - 19:45tak s těma pojistkama jsi mě dostala do kolen;)...je skvělá lizzzííííí....
tlesk tlesk...;)
tlesk tlesk...;)
10.02.2008 - 14:54aaale...to jsem nechtěla...nebo ano?:)...ten konec vzal hlavně dech jí...mezi námi;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez potlesku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : * Na svém křídle
Předchozí dílo autora : Mouchy snězte si mě...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
cechinoskaros [13], Aikami [12], sara kostkova [11]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
