|
... tahle už je taky docela odleželá ...
|
Jsme motýli a můžem stoupat vzhůru
Však srazí nás už první jarní déšť
Někdo se proto změní v noční můru
Někdo se oklepe a řekne jenom: Nešť!
Jsme různí křídla máme různá
Barevná nebo jenom běl
Jenže kdo vůbec jednou pozná
Že motýl tudy proletěl?
Vždyť motýl nezanechá stopy
Vzpomínky po něm zůstanou
Zůstanou bezejmenné hroby
Vzpomínky brzy vyvanou
Jsme motýli jsme barevní a krásní
Jenže co po nás zbude za pár let?
Snad po nás zůstane pár básní
Básníka jehož uchvátil náš let
Však srazí nás už první jarní déšť
Někdo se proto změní v noční můru
Někdo se oklepe a řekne jenom: Nešť!
Jsme různí křídla máme různá
Barevná nebo jenom běl
Jenže kdo vůbec jednou pozná
Že motýl tudy proletěl?
Vždyť motýl nezanechá stopy
Vzpomínky po něm zůstanou
Zůstanou bezejmenné hroby
Vzpomínky brzy vyvanou
Jsme motýli jsme barevní a krásní
Jenže co po nás zbude za pár let?
Snad po nás zůstane pár básní
Básníka jehož uchvátil náš let
24.05.2015 09:49
Zamila
Další krásná báseň - netuctová, originální a se skvělým rytmem navíc :-)
11.01.2008 08:31
leč pouze v plné volnosti,
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.
11.01.2008 08:18
Nádherná ... třeba jednou po mne nic nezůstane ale teď se mi ještě chce lítat ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.