|
... tahle už je taky docela odleželá ...
 11.01.2008 9 2791(26) 0 |
Jsme motýli a můžem stoupat vzhůru
Však srazí nás už první jarní déšť
Někdo se proto změní v noční můru
Někdo se oklepe a řekne jenom: Nešť!
Jsme různí křídla máme různá
Barevná nebo jenom běl
Jenže kdo vůbec jednou pozná
Že motýl tudy proletěl?
Vždyť motýl nezanechá stopy
Vzpomínky po něm zůstanou
Zůstanou bezejmenné hroby
Vzpomínky brzy vyvanou
Jsme motýli jsme barevní a krásní
Jenže co po nás zbude za pár let?
Snad po nás zůstane pár básní
Básníka jehož uchvátil náš let
Však srazí nás už první jarní déšť
Někdo se proto změní v noční můru
Někdo se oklepe a řekne jenom: Nešť!
Jsme různí křídla máme různá
Barevná nebo jenom běl
Jenže kdo vůbec jednou pozná
Že motýl tudy proletěl?
Vždyť motýl nezanechá stopy
Vzpomínky po něm zůstanou
Zůstanou bezejmenné hroby
Vzpomínky brzy vyvanou
Jsme motýli jsme barevní a krásní
Jenže co po nás zbude za pár let?
Snad po nás zůstane pár básní
Básníka jehož uchvátil náš let
24.05.2015 - 09:49Zamila
Další krásná báseň - netuctová, originální a se skvělým rytmem navíc :-)
11.01.2008 - 08:31leč pouze v plné volnosti,
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.
11.01.2008 - 08:18Nádherná ... třeba jednou po mne nic nezůstane ale teď se mi ještě chce lítat ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco o motýlech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední sirka
Předchozí dílo autora : Stvoření
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chronoss [15], Kate [13], Inqiuisitor [11], Muninator [8], Lizzy [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
