je jich jak prstů jedné ruky, možná i pojmenováním, i podstatou si najde každý podobnost. ...přijdou-jsou-zestárnem spolu... Tak o nich moje řádky nejsou...

Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

Zažili jste někdy, že se v něčem vyznáte a někdo se vám snaží oponovat, že je něco jinak? Což o to, to není problém, pokud jeho jediným argumentem není "jeho pocit". (Popravdě pro mě nejsou o nic lepší lidé, co tvrdí "každý máme svou pravdu", když je jejich pravda totální kravina)... tohle by si spíš zasloužilo rozhořčený přednes než psanou formu.

rudovlasá čajmenka z Olomouce. V jednom malém okamžiku

a tribute to feminism i guess? napadne-li někoho lepší název, sem s ním!

Nebude se snad opakovat historie?

..co dodat, stal se z toho fenomén, tak i chápu, že někteří lidé zapomínají co je to face to face, procházky, výlety..nechci nikomu křivdit, je mu smutno z toho, jak se lidé mění a v co.. (někteří)..

No dobře na výslovné přání Peťky, ale pořád je to jen další slátanina, jen na rychlo napsaná. Ale o psancích snad neplatí, je to myšlené tady, v mém okolí.

pocitová

Rozvedení motivu jedné starší básně, upraveno na formát SLAMu.

Ze šuplíku z jedné akce

Trochu jsem pozapomněla, že tento účet vůbec mám. Další ze života vlka mezi lidmi. Navazuje na Psem býti.

Hledej se v tom, rád tě topím v jezeře čekání. Vím, jak to mučí, mé celkové jednání.

Blázen světem šel,milú neviděl. Z blízka i z dáli Lidé se mu smáli,bláznem ho nazvali ( Daniel Landa - Janek blázen ) V dnešnim světě jen se člověk trochu odlišuje hned je bláznem

I mladí,vidí to co jiní.