Čí je to vina?

Tak už zavři dveře, nech mě tu bejt, ať pojdu, ať chcípnu ve svých myšlenkách . . . .

Neumím rozdávat, tak už se přestaň snažit ...

Až zvedneš se z popela, pohladím a políbím Tvoji tvář ...

křehká, malá, nejmilejší, kdo je to? Hádej ženo!

Než se rozplyneš ve vzpomínce, zastav se a maličko pousměj.

.. je jaro :) ... taky to cítíte?

teď a tady ...

Trochu košilatá, puritáni prominou :) Podobnost s osobami či situacemi je čistě náhodná a je produktem bujné fikce autora :)

experiment .... a asi poslední věc na dlouhou dobu ..... :)))

vteriny do konce, trny smutných růží.

Najednou, až naše rty se setkají, najednou, budeme vědět vše,

Hlavně nikdy nepřestat hledat ...

Když miluješ, chceš svou lásku ukázat světu ...

Pro ten úsměv šel bych světa kraj ... šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý.... :))

původně přibití na dřevo jsem myslela, papír s podobiznou a výší odměny a nakonec z toho vzniklo...