V době blížících se vánočních svátků jsou lidská srdce nějak více otevřena citům. Snad i do těch vašich proniknou slova mé básně. Berte je jako poetické vyjáření mé touhy po lepších mezilidských vztazích a v jistém smyslu vlastně jakési nahlédnutí do hlubin mé duše...

...těsně před usnutím.......

Jde o vyhrabané staré dílko z r. 2001 inspirované Bachovo "Air". Je to dost dlouhé, dávám sem proto jen část.

Inspirováno podzimní fotografií a psáno opět pod vlivem mé nejmilejší písně, která mě znovu a znovu zasahuje a ovlivňuje: " Bridge Over Trouble Water"

"pidiaturka" napsaná venku při procházce...

Bezpodmínečná láska...

Nelze se jenom bát a všechno předem vzdát, ač prohru poznáš snad, ne jednou. Tisíckrát!

vyprovokováno písní "Bridge over Troubled Water", i když obsahově to nic společného nemá.., tak to asi jen vliv samotné hudby, nikoli textu.

Koncept je můj, poté doladěno za laskavého přispění jednoho moudrého hodného básníka:-)

pozor: není haiku! i když by se na první pohled mohlo zdát

... místo díků..

inspirováno jedním TV pořadem....

„Quomodo cecidisti de caelo Lucifer qui mane oriebaris corruisti in terram qui vulnerabas gentes" - „Jak jsi spadl z nebe, Jitřenko, který jsi zrána vycházel, pospíšils k zemi, ty, jenž jsi zraňoval národy!” Zrada nejmilovanějšího nejvíc bolí...a křivda srdce zatvrdí. Navěky věkův...

... dneska zase trochu jinak ... a ne abyste mě chtěli ukřižovat ...